Malebná obec v blízkosti Prahy, kde se již v 80. letech počítalo se zástavbou k bydlení. Přišla devadesátá léta, změna režimu, privatizace, navrácení majetků v restitucích… Příležitost podnikat. Obrovský hlad po vlastním bydlení začíná být v polovině 90. let uspokojován i pro střední vrstvy obyvatelstva.
Zároveň s masivním stavebním rozvojem však na druhé straně vzniká obrovská propast v zákonných normách. Zákonodárci budují nové zákonné normy, po vzoru západoevropských zemí, ovšem velmi obtížně a zdlouhavě. Vstup do EU. Mnohá zlepšení ve směru k životnímu prostředí (nutná podmínka výstavby čistíren odpadních vod) a možnost přístupu k dotacím. Na druhé straně prostor k nekalým praktikám. Ti zkušení nalézají díry v zákoně a nebo jeho výkladu. A nejenom v tom stavebním, ale i občanském a obchodním…
Vznikají „s.r. óčka“, která ručí jen do výše vkladu 100.000 Kč a rozjíždějí projekty v objemu mnoha desítek milionů Kč. Pokud to nedopadne dobře, tak lze založit libovolný počet dalších firem se stejným předmětem podnikání. To co fungovalo ve stavebnictví desítky let direktivně a centralizovaně bylo zrušeno či novelizováno. Územní plánování je již doménou soukromých podnikatelských subjektů, na objednávku. Samozřejmě v mezích zákona. Ale jaké meze v rozvoji sídelních útvarů dnešní stavební zákon klade? Jakým způsobem se dodržují koncepce komplexního urbanismu a plánování kapacit rozsáhlých územních celků, které vznikají v okolí velkých měst - nechvalně zvané „satelitní městečka“?.
Jistého „světla na konci tunelu“ se stavební zákon dočkal novelizací v roce 2007. Klade tak důraz na koordinovaný rozvoj území z hlediska širších vztahů a trvale udržitelného rozvoje sídelních celků. Nedílnou součástí nového stavebního zákona je princip etapizace rozvoje území a analytické nástroje pro zjištění a vyhodnocení stavu vývoje území a jeho udržitelného rozvoje. Tyto nástroje ukládá zákon používat obcím s rozšířenou působností a také krajům. S uplatňováním nového stavebního zákona v praxi je to ovšem horší.
Proč toto vše předesílám v souvislosti se změnami územního plánu naší obce? Kdo si myslí, že je územní plánování v naší obci v pořádku, nechť napíše alespoň komentář pod tento článek (toť ono hypotetické hození kamenem). Je běžné aby v takto malé obci bylo již 5 návrhů změn územního plánu (dále již jen ÚP), z toho 3 schváleny? Pro pochopení toho, jak probíhaly změny územních plánů v Květnici je třeba se vrátit o deset let zpátky.
Původní ÚP sídelního útvaru Květnice z února 1998 byl vypracován komplexně s vyváženým rozvržením jednotlivých druhů ploch a to čistě obytných, všeobecně obytných, všeobecně smíšených, ale i ploch veřejného vybavení typu občanské vybavenosti jako je škola, mateřská škola, pošta, obecní úřad, společenský objekt, sociální a zdravotní služby a veřejných hřišť a sportovišť.
V tomto ÚP byla navrhována klasická urbanistická koncepce zástavby okolo stávající zástavby v kruhovém uspořádání, přičemž mělo vzniknout mezi starou a novou částí obce v areálu bývalého statku polyfunkční centrum obchodu a služeb, s případným ubytováním.
V prostoru jižně od statku měla být zachována plocha pro park a parkově upravené plochy.
V nově navrhovaných plochách mezi obcemi Květnice a Sibřina mělo vzniknout čistě obytné území, přičemž toto území měla napříč protínat místní komunikace se zeleným pásem a malými dětskými hřišti.
Uprostřed tohoto obytného území mělo v přímé blízkosti stávajícího hřiště obce Sibřina vzniknout i veřejné hřiště a sportoviště pro obec Květnice.
Územní plán počítal s dostatkem ploch určených jako územní rezerva pro obecní potřeby.
V 1. změně ÚP z ledna 2002 je vyprojektován útvar v severní části zastavitelného území obce, jižně od sídliště Rohožník nyní s označením Květnice III. Tímto odtažením všeobecně smíšeného území od centra obce se zásadně mění charakter kruhového uspořádání obce na liniový, kdy bude obytná část Květnice III vzdálena
Původní skládka po rekultivaci nedostála svému účelu výstavby relaxačního a sportovního areálu a dosud leží ladem.
V části sídelního útvaru v lokalitě Za polním bylo touto změnou ÚP rozšířeno zastavitelné území obce a určeno pro pěstitelské a zahrádkářské účely. K využití těchto ploch dosud nedošlo.
Dalšími lokalitami schválenými v 1. změně ÚP je plocha U průhonu (
V 1. změně ÚP byla také schválena výstavba retenční nádrže o výměře
2. změnou územního plánu z června 2005 ze zásadně mění využití plochy jižně od statku v centru obce označené pořadovým číslem
Další část plánu upravuje způsob využití ploch uvnitř statku označené pořadovým číslem 1 na „Centrum občanského vybavení“, přičemž z přípustného využití jsou taxativně vymezeny pouze stavby pro veřejnou správu, bezpečnost a ochranu, kulturní, sociální, zdravotní a sportovní zařízení, obchodní zařízení, školství, poštu, zeleň a parkovací plochy. Nehovoří se zde o využití obytném. V regulativech je povolena maximální výška budov dle stávající vily
Změnou označenou pořadovým číslem 3 v lokalitě Ke Slušticím o celkové rozloze
Tato změna ÚP také přidává další území s názvem Za Sibřinou označené pořadovým číslem 4 s výměrou
Další území s pořadovým číslem 5 navazující na lokalitu Za Sibřinou je určeno jako pěstitelská a zahrádková plocha a má výměru
Poslední území definované v této změně ÚP pod pořadovým číslem 6 označeným Za Křivánkem, navazující jižně na lokalitu Květnice III s výměrou
3. změna ÚP zahrnuje nejvíce změn (celkem 12) původního územního plánu a nově definuje dosud největší výměr zastavitelných ploch pro různá využití. Návrh změny byl připraven v říjnu 2006. V pořadovém čísle
Plocha s pořadovým číslem 3 v oblasti Za polním je opět určena jako pěstitelská a zahrádkářská plocha, ale mimo to, že byla předmětná plocha již součástí 3. změny ÚP a její plocha se zvětšila z 2,8 ha na
Nově určené plochy s pořadovými čísly
Ve změně s pořadovým číslem 4a se počítá s posunem biocentra a biokoridoru. Zřejmě se předpokládá, že v určitý den se nařídí ptactvu a zvířatům žijícím v místě, kde se počítá s výstavbou, že přestěhují bez reptání svá hnízda a nory o
V lokalitě s pořadovým číslem 5 s názvem Za polním o výměře
V lokalitě s pořadovým číslem 6a s názvem Na ladech o výměře
Pod pořadovým číslem 7 bylo navrženo v území o výměře
V lokalitě s pořadovým číslem 9 s názvem V břištích o výměře
V lokalitě s pořadovým číslem 11 s názvem V břištích o výměře
Lokalita s pořadovým číslem 12 s názvem Za Křivánkem o výměře
Dne
Dne
V bodu 9) „Na tomto jednání bylo odsouhlaseno celým zastupitelstvem, že ze změny ÚP č. 3 budou vyňaty následující lokality: lokalita č. 7 U Průhonu, lokalita č. 5 Za Polním. V této změně zůstane pouze lokalita č.
Jelikož veřejnost nesouhlasila s dílčí změnou ÚP s pořadovým číslem 7, s názvem U Průhonu, kde se jedná o lokalitu v klidové zóně a její změna pro využití čistě obytné by nebyla pro obec přínosem, dohodli se zastupitelé s občany, na vypracování dalšího návrhu změny, ve které bude předmětná změna vypuštěna.
Další, upravená 3. změna ÚP s vypuštěnou lokalitou s pořadovým číslem 7 byla vypracována v prosinci
V čem se tedy liší 3. změna ÚP z prosince 2006 oproti 3. změně ÚP z října 2006? Mimo toho, že se dokument z prosince jaksi zeštíhlil z původních 20ti na 19 stran v textové části a z 9ti na 1 obrazovou přílohu, neopravil zpracovatel - Ing. Arch. Jarmila Zahradníková - údaje v razítku obrazové přílohy prosincové změny ÚP a zůstalo tam původní datum 10/2006!
V nově navrhované změně z prosince 2006 je tedy vypuštěna lokalita s pořadovým číslem 7, avšak zásadně se mění uspořádání funkčních ploch s pořadovým číslem 5 (lokalita Za polním). U této lokality došlo oproti říjnovému návrhu ke zmenšení plochy určené pro funkci čistě obytnou z 9,36 ha na
Současně se změnou plochy č. 5 také došlo ke zmenšení plochy č. 4 určené jako hřiště a sportoviště z 10,9 ha na
Lokality č. 6a, 6b a 12 Na Ladech – původně měla lokalita č. 12 (
V současné době je na katastrálním území sídelního útvaru Květnice schválena platnými změnami územního plánu a dosud nerealizována výstavba čistě obytných a nebo smíšených celků v těchto lokalitách: Za Mlýnem (
Vážení občané obce Květnice a majitelé pozemků – posuďte sami - zda tyto změny územního plánu jsou v souladu s trvale udržitelným rozvojem obce a zda zastupitelé, kteří jednotlivé změny schvalovali jednali pro blaho obyvatel obce či účelově, ku prospěchu sebe samých či někoho jiného. Skutečnost je taková, že byly ze strany majitelů pozemků prodány parcely, ze strany investorů s výhodným ziskem realizovány základní inženýrské sítě, nedokončeny komunikace, veřejné osvětlení a chodníky na 70% plochy obce a veškeré plochy určené v ÚP a jeho změnách pro veřejně prospěšné stavby a občanskou vybavenost zůstaly nerealizovány. Obec jako schvalovatel a garant této investiční činnosti k otázkám sdružení a občanů neodpovídá a jedná s dalšími investory o další výstavbě. Dojde do konce funkčního období zastupitelstva k dalšímu schválení změn územního plánu bez ohledu na budoucnost a nebo se nad tím někdo zamyslí a konečně už bude řešit vzniklou situaci jako celek?
Tomáš Hordějčuk