Poslední vyjádření občanských sdružení i jednotlivců z obce a okolí k plánované výstavbě vysokopodlažních bytových domů v centru Květnice.
Vyjádření starosty obce Koloděje:
Vyjádření Blanky Hordějčukové:
Krajský úřad středočeského kraje
Odbor životního prostředí a zemědělství
Ing. Simona Jandurová
Zborovská 11
150 21 Praha 5
V Květnici dne 4.2.2009
Věc: Připomínky k dokumentaci „Rezidence FLORES – nové centrum a byty v Květnici“
Vážení,
předkládám připomínky k dokumentaci posouzení vlivu na životní prostředí „Rezidence FLORES – nové centrum a byty v Květnici“:
Financování a harmonogram infrastruktura
Z předložené dokumentace nevyplývá přesný způsob vybudování infrastruktury, zejména se nezavazuje k investici do nové budovy čistírny odpadních vod, kde je kapacita současné čistírny již vyčerpána.
Pro napojení na vodovodní sítě není v dokumentaci doložena dostatečná kapacita vodovodní sítě od Vodohospodářské společnosti Kutná Hora.
Parkování
V dokumentaci chybí vyřešení požadovaných parkovacích míst v areálu Rezidence Flores. Nejen že dle požadavku obce musí být zajištěna dvě parkovací místa pro každou bytovou jednotku, ale další parkovací místa jsou nutná pro firmy, zaměstnance a návštěvníky občanské vybavenosti. Hrozí, že stovky aut budou jezdit obcí, hledat parkovací místa a parkovat v místech, která k tomu nejsou ani určena, ani vhodná. Dopad na životní prostředí je opět katastrofální.
Dopravní zatížení
Nárůst dopravní zatíženosti v případě realizace záměru o stovky aut je opět neúnosný, již nyní je v obci a okolních obcích (Sibřina, Koloděje, Újezd, Běchovice...) velmi vysoká dopravní zatíženost, neboť hlavní komunikace jsou nedostatečné, termín dokončení plánovaného obchvatu Újezda je dle informací Ředitelství silnic a dálnic v roce 2017. Studie počítá s využitím neexistujícího obchvatu a tím zkresluje skutečný dopad na životní prostředí. Další výstavba v obci a okolí by měla být povolena až po dostavbě a kolaudaci obchvatu.
Zástavba městského typu ve vesnici
K projektu dále namítám, že navrhovaná zástavba několikapatrovými domy městského typu na malém pozemku uprostřed české vesnice mezi rodinnými domky způsobí velmi vážné a nevratné narušení životního prostředí, rázu obce a krajiny. Navrhovaná výstavba nerespektuje regulativ výšky budov 12m, který je v územním plánu.
Také připomínám, že občané, kteří investovali do výstavby rodinných domků v bezprostřední blízkosti plánovaných vysokopodlažních bytových domů budou mít závažně provždy narušenou pohodu bydlení kvůli zásahu do soukromí.
Další rizika
Připomínám, že zakládajícím společníkem firmy FADESA Česko, s.r.o. je společnost Martinsa-Fadesa S.A. La Coruňa, Avenida Alfonso Molina s/n, Španělské království. Dle dostupných informací (např. Český rozhlas -http://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/476366) byl na tuto společnost ve Španělsku v roce 2008 soudně uvalen konkurz. Pokud Krajský úřad vydá souhlasné stanovisko k realizaci rezidence Flores v Květnici, žádám Vás, aby byly požadovány po společnosti FADESA Česko, s.r.o. jasné garance, že pokud bude projekt v Květnici zahájen, že bude i v termínu dokončen. Také požaduji, aby bylo v plánu výstavby zaručeno a v průběhu stavby přísně kontrolováno, že slibovaná občanská vybavenost bude vystavena v první fázi, že nebude oddálena až po výstavbě lukrativních nemovitostí, aby bylo zajištěno, že ve výsledku NEBUDE vystavena jen lukrativní část, zatímco občanská vybavenost a infrastruktura zůstanou nedokončené.
Podle mého názoru by tato výstavba měla velmi negativní dopad na životní prostředí v obci a jejím okolí, ale pokud by projekt byl rozestavěn a nedokončen, následky pro životní prostředí by byly ještě mnohonásobně umocněny na skutečně kritickou hranici. V obci již několik nedokončených projektů proběhlo a důsledky jsou katastrofální.Odborné odhady pro dokončení rozestavěné infrastruktury obce jsou v současné chvíli kolem 55 mil. Kč, což je zhruba rozpočet obce na 10 let.
Dokumentace také neuvádí vliv na životní prostředí pokud se výstavba vůbec nerealizuje.
Závěr:
Předložená dokumentace záměru nehodnotí vliv na životní prostředí komplexně, je neúplná, zkresluje ve výše uvedených bodech reálný stav a proto požaduji vrácení dokumentace oznamovateli k doplnění a přepracování.
S pozdravem
Blanka Hordějčuková
Vyjádření Ing. Milana Polívky, Ph.D.:
Krajský úřad SČ kraje
Odbor životního prostředí a zemědělství
Zborovská 11
150 21 Praha 5
K rukám: Ing. Simona Jandurová
Praha, 5. února 2009
Věc: Připomínky k dokumentaci o posuzování vlivů na životní prostředí záměru „Rezidence FLORES – nové centrum a byty v Květnici“
Vážení,
podávám tímto připomínky k výše uvedené dokumentaci podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů.
1. K části B, I., 4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry
Investor uvádí, že záměr představuje celkem 390 bytů pro cca 900 osob, tj. v průměru 2,3 osoby na byt. Odhad počtu osob se jeví ve střednědobém horizontu 5 ‑ 7 let jako poddimenzovaný s důsledkem nepřesnosti závěrů souvisejících studií, kde vstupním údajem je počet obyvatel záměru, zejména spotřeba pitné vody nebo rozsah vozového parku. Vzhledem k tradici dvoudětného modelu rodiny v České republice [1], [2] a tomu, že nové byty pořizuje ekonomicky aktivní obyvatelstvo v reprodukčním období ve věkovém rozmezí cca 25 ‑ 50 let lze předpokládat počet členů na bytovou jednotku spíše mezi číslem 3 až 4, tj. 1170 až 1560 osob, o cca 30 ‑ 70 % více než je uvedeno.
2. K části B, I., 6. Popis technického a technologického řešení záměru
Předkládaný záměr investora navrhuje výšku zástavby až 15 m, což je v rozporu s platnou 3. změnou územního plánu (ÚP) obce, která stanovuje maximální výšku zástavby v území 12 m. 3. změna ÚP dále vymezuje pro stavbu mateřské školky lokalitu označenou jako č. 2, investor však ve svém záměru umísťuje školku do lokality označené v ÚP jako č. 1.
3. K části B, II., 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu
Investor uvažuje pro záměr s počtem 590 parkovacích stání, což lze považovat vzhledem počtu bytových jednotek a k poloze obce v těsné blízkosti území hl. m. Prahy s pouze příměstskou dopravou jako poddimenzované, byť v příloze č. 9 uvádí, že vyhověl příslušným normám. Ve střednědobém až dlouhodobém horizontu, který zohledňuje vyšší počet osob na bytovou jednotku, viz bod 1., je vhodnější uvažovat s počtem 2 parkovacích stání na bytovou jednotku zahrnující i rezervu na dopravní obslužnost občanské vybavenosti a návštěvy rezidentů, což není v záměru zohledněno.
3. změna ÚP (odst. Urbanistická koncepce) stanovuje, že podmínkou další urbanizace území obce je vybudování komunikačního propojení-spojky mezi komunikacemi č. III/01212 a III/33313. Tuto podmínku investor navzdory záměru urbanizovat plochu 31,5 ha v centru obce nezohledňuje.
4. K části B, kapitola III., 2 Odpadní vody
Záměr počítá s částečným odvodem dešťových vod do toku Výmola. Dle vyjádření České inspekce životního prostředí (ČIŽP), oddělení ochrany vod, viz [3], lze srážkové vody z komunikací vypouštět do potoka jen za podmínek stanovených správcem toku, které ale nejsou v dokumentaci řešeny. Provozovatel kanalizace a ČOV [4] uvádí, že odpadní vody z nové výstavby je možno vypouštět na ČOV až po jejím rozšíření, které je obcí plánováno na rok 2012. Investor neuvádí, jakým způsobem budou odváděny odpadní vody do té doby.
5. K části B, III, 4 Ostatní
Hluková zátěž
Použití zařízení při výstavbě značně převyšuje povolené hygienické limity, investor neuvádí žádná technická ochranná protihluková opatření.
6. K části D, I , 1.1 Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů
Znečišťování ovzduší
Investor v záměru neuvádí, jakým způsobem zajistí při výstavbě bezprašnost v okolí staveniště. Zejména fáze demolice značně znečistí území v okolí staveniště.
Riziko úrazů
Část ulice Za Mlýnem spojující oddychové biocentrum BC4 s restaurací U bandity vedoucí mezi staveništěm záměru a Mlýnským rybníkem nemá chodník ani na jedné straně komunikace a je frekventovaně využívána chodci. V roce 2007 došlo v této části ke smrtelnému úrazu v souvislosti s automobilovou dopravou. Dokumentace neřeší, jakým způsobem bude zajištěna bezpečnost chodců v této části komunikace během výstavby se zvýšeným dopravním provozem.
7. K části D, I, 1.3 Vlivy na hlukovou situaci a eventuálně další fyzikální a biologické charakteristiky
S předmětným územím pro realizaci záměru bezprostředně západně sousedí tři významné krajinné prvky – rybník Mlýnský rybník, potok Výmola a severojižně se táhnoucí pás lesa (lokální biocentrum BC4), které slouží k rekreačním aktivitám obyvatel Květnice. Vzhledem k vysoké uváděné hladině akustického výkonu A zdrojů 105 dB při výstavbě investor neuvádí, zda nebudou překročeny povolené hygienické hodnoty hluku a exhalací v této blízké oddychové lokalitě. Požadavek neovlivnit biocentrum BC4 uvádí též MÚ Brandýs nad Labem, OŽP [5].
8. K části D, I, 1.7 Vliv na flóru, faunu a ekosystémy
Investor uvádí, že z hlediska výskytu cévnatých rostlin a živočichů není nutno žádat o výjimku v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb. České inspekce životního prostředí (ČIŽP), oddělení ochrany přírody, viz [3] vyjádřila k tomuto konstatování zásadní nesouhlas, vzhledem k tomu, že byl na lokalitě záměru prokázán výskyt zvláště chráněných druhů živočichů a konstatovala, že posouzení, zda je výjimka nutná či nikoliv nenáleží zpracovateli, ale příslušnému orgánu ochrany přírody. Výsledek posouzení dokumentace neuvádí.
9. K části D, I, 1.8 Vliv na krajinu
Zpracovatel dokumentace zcela vypustil i přes požadavky dotčených orgánů [5] hodnocení vliv záměru na krajinný ráz dané lokality, zejména jeho kulturní a historickou charakteristiku. Pouze uvádí, že vizualizace je provedena modelováním, přičemž v [6] je přiložen jediný pohled z jižní perspektivy velmi nízkého rozlišení, ze kterého nelze posoudit výškové převýšení navrhovaných budov nad stávající zástavbou z jednotlivých světových stran a ani nelze posuzovat jednotlivé parametry krajinného rázu, dle metodik k tomu určených [7].
Národní památkový ústav (NPÚ), územní odborné pracoviště středních Čech v Praze ve svém dopise [8] konstatuje, že areál hospodářského statku určený záměrem k demolici je barokního původu, je významným dokladem historického vývoje místa a z urbanistického hlediska je jedním z posledních dochovaných historických budov v Květnici. Dále, že navrženým odstraněním dvora a jeho nahrazením bytovými domy dojde k dalšímu ochuzení historického jádra obce a k poškození kulturní krajiny. Dále konstatuje, že území Květnice a jejího okolí je v několika posledních letech mimořádně silně devastováno necitlivou zástavbou, nerespektující původní urbanistickou strukturu sídla a okolní krajinu.
Vzhledem k tomu, že v platném územním plánu nejsou kromě plošného a prostorového uspořádání současně ošetřeny podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuté s orgánem ochrany přírody (zák. č. 114/1992 Sb., § 12, odst. 4) vznáším připomínku, že lze dle [7] důvodně předpokládat, že realizace záměru může snížit nebo změnit krajinný ráz daného venkovského území a to zejména jeho
a) kulturní charakteristiku tím, že radikálně mění stávající charakter zástavby centra obce venkovského rázu s typicky jedním nadzemním podlažím a jedním obytným podkrovím se sedlovou střechou na zástavbu typicky městskou tvořenou komplexem 14ti vícepodlažních obytných domů dosahujících výšky 12 až 15 metrů na plošně významné části (31,5 ha) středu obce. Necitlivě tím narušuje charakteristickou siluetu místa.
b) historickou charakteristiku tím, že odstraňuje ucelené části sídel s historickou hodnotou jako objekty kulturního dědictví místního významu (i oficiálně nechráněné)
b) estetickou hodnotu tím, že nerespektuje měřítko historických objektů obce (objemová zástavba vícepodlažních bytových domů versus nízké budovy statku, mlýna a domů venkovského typu) a tím narušuje prostorové uspořádání vizuálně vnímané scenérie –venkovská zástavba s budovami statku, mlýna s významnými krajinnými prvky a jižně situovanou kulturní památkou – zříceninou gotického hradu usazené v biokoridoru, které lze považovat v daném místě za jedinečné a neopakovatelné. Tím narušuje harmonické měřítko krajiny.
Výše uvedené uvádím mimo jiné i proto, že případná realizace záměru by se mohla stát nežádoucím precedentem pro budoucí necitlivé zástavby center příměstských obcí venkovského rázu komplexem vícepodlažních bytových domů. Domnívám se, že toto jsou tak závažné argumenty proti realizaci záměru v uvedené podobě, že by dotčené státní orgány a zastupitelstvo obce měly v rámci svých pravomocí iniciovat hodnocení krajinného rázu předmětné lokality a přilehlých významných krajinných prvků odborným orgánem [7]. V případě potvrzení domněnky o snížení nebo změně krajinného rázu je ohroženo vydání souhlasu orgánu ochrany krajiny k umístění a povolování staveb dle zák. č. 114/1992 Sb. § 12, odst. č.2.
Uvedená tvrzení dokládám pohledy z jednotlivých světových stran na stávající lokalitu s předpokládaným umístěním budov záměru z různých vzdáleností, viz Příloha A. Stávající barokní vilu nacházející se v lokalitě záměru, se třemi nadzemními podlažími a jedním obytným podkrovím je vidět i z velké vzdálenosti a lze ji snadno lokalizovat, jelikož se v její blízkosti nacházejí dva vzrostlé topoly. Odhad její výšky je 12 ‑ 13 m, viz Příloha A. Domy dosahující výšky 15 m ji budou přesahovat o 2 ‑ 3 m a budou tedy tvořit dominantu předmětné lokality, jak z blízkých tak vzdálených pohledů.
10. K části E – Porovnání variant řešení záměru
Investor uvádí, že přínosem záměru bude občanská vybavenost, mimo jiné mateřská školka. K tomu uvídím, že investor nedokládá dostatečné údaje k posouzení, zda školka bude kapacitně vyhovovat obci s plánovaným počtem 4000 obyvatel. Dále zda je dle norem projektována odpovídající plocha zahrady školky a rozptylových ploch před její budovou.
Neuvádí žádnou variantu řešení záměru, přičemž přirozenou alternativou se jeví zachování a rekonstrukce budov statku s kombinovaným využitím pro bytové potřeby a občanskou vybavenost a realizace vhodného typu bytové zástavby na zbylé části lokality v souladu s ÚP. Přínosem toho řešení je zachování stávajícího krajinného rázu a kulturního dědictví místního významu.
11. K příloze č. 9 dokumentace
Investor se dle požadavků závěru zjišťovacího řízení [3] nevypořádal s těmi připomínkami veřejnosti (Zdeňka Hoška a Kryštofa Hoška), Občanského sdružení Květnice II. a dotčených orgánů státní zprávy (ČIŽP), které týkají právě aspektů krajinného rázu.
Ve svém rozkladu,
bod ad2) konstatuje, že stávající budovy (hospodářská stavení) nemají kulturní ani historickou ani urbanistickou hodnotu, což je v příkrém rozporu vyjádřením NPÚ [8]. O tom, zda mají či nikoli uvedenou hodnotu nerozhoduje investor, ale příslušný orgán státní správy.
Zpracovaná dokumentace vyvolává dojem, že si je investor vědom negativního vlivu záměru na krajinný ráz a zcela záměrně se proto vyhnul doložení údajů požadovaných ze strany státních orgánů, ze kterých by bylo možné tento vliv posoudit.
S pozdravem
Ing. Milan Polívka, Ph.D.
